Nejprve Slovenské ministerstvo kultury připravilo návrh zákona, který měl tehdejšího ředitele Ľuboše Machaje připravit o jeho funkci. Zároveň by nového šéfa nevolil parlament, ale sedmičlenná rada, do níž čtyři členy vybírá parlament a zbylé tři Ministerstvo kultury. V tomto návrhu se počítá i se zřízením tzv. Programové rady, která má dohlížet na obsah vysílání této instituce.
Na Slovensku se kvůli tomuto návrhu zákona strhly protesty nejen v řadách občanů, ale i v rámci RTVS. Byla vyhlášena 3 hodinová stávka, během které zaměstnanci zorganizovali pochod od budovy Slovenského rozhlasu k budově Ministerstva kultury. Tato akce nijak neovlivnila vysílání v daný čas. Kritika tohoto zákona zněla i z úst opozičních politiků. Zákon bývá velmi často označován jako snaha o ovládnutí veřejnoprávních médií vládou. Ministryně kultury Šimkovičová před poslanci odůvodnila znění zákona tím, že RTVS prý ztrácí svoji objektivitu.
I přes veškeré protesty a snahy zvrátit schválení tohoto zákona dostala novela v dubnu tohoto roku v parlamentu zelenou. Vzhledem k tomu, že na Slovensku je pouze jednokomorový parlament, zákon putoval ze sněmovny rovnou do Prezidentského paláce, kde ho schválil nový prezident Peter Pellegrini. V platnost vešel již 1. července. Rozhlas a televize Slovenska tímto formálně zaniká a vzniká jeho nástupce s názvem Slovenská televize a rozhlas.
Slovenské opoziční strany Progresívne Slovensko (PS), Sloboda a solidarita (SaS) a Kresťanskodemokratické hnutie avizovaly, že proti zákonu podají ústavní stížnost. „Jsme přesvědčení, že je zákon v rozporu s naší ústavou i evropskou legislativou,” uvedl pro Českou televizi předseda PS Marián Šimečka. Opozice již v parlamentu argumentovala tím, že zákon popírá několik principů svobodné novinářské tvorby jež garantuje Evropský akt o svobodě médií.
Vláda avšak vyvíjí tlak i na další média na Slovensku, např. televize Markíza. Tam v pořadu Na telo uvedl moderátor této relace Michal Kovačič, že je na novináře zpravodajství vyvíjen politický tlak a snahy o ovlivňování informací a diskuzí jsou i ve vedení televize. Vedení Markízy reagovalo oznámením, že ruší pořad Na telo s okamžitou platností. Kovačiče poslali domů s tím, že už pro něj nemají práci. 28. června dostal Kovačič po šestnácti letech v televizi výpověď.
Slovensko se tak dostává do velkých problémů. Zanikají veřejnoprávní média, která jsou v demokratických režimech považována za pojistky demokracie, protože na ně nemá vliv stát a díky tomu mohou zajistit občanům objektivní informace. Tlak vláda vyvíjí i na soukromá média, premiér Fico dokonce některá z nich označil za nepřátelská a přestal s nimi komunikovat (např. Markíza, Denník N, Aktuality.sk a další). Premiér také na svých tiskových konferencích neumožňuje novinářům klást otázky a s veřejností komunikuje převážně přes Facebook.
Markéta Langerová
07/2024
