Souhlasíte s používáním analytických cookies a podobných souborů?

Jsou to malé textové soubory, které nám pomáhají sledovat zejména návštěvnost webové stránky. Více informací naleznete v sekci Osobní údaje - odkaz v zápatí stránky

Výukové materiály

Zde se nachází vypracované materiály, které se zabývají různými oblastmi, jež souvisí s médii. Materiály slouží jako podklady pro další vzdělávání ve světě médií. Texty jsou primárně vypracovány pro pedagogy 2. stupně základní škol a škol středních, které mohou tuto platformu použít jako základní strukturu pro výuku. Avšak jedinec, kterého obory též zajímají, může z těchto materiálů rovněž čerpat.

Dezinformace

Souhrnná charakteristika
  • záměrné a systematické šíření nepravdivých informací
  • účel - ovlivnit rozhodování nebo názory adresátů
  • misinformace - dezinformace šířena nevědomky (bez záměru někoho poškodit nebo se neeticky obohatit na lži)
  • pochází z ruského „дезинформация“ [dězinformacija]
    • začáetk použití ve spojení sovětského dezinformačního a propagandistického systému během studené války

Cíle dezinformací
  • Ekonomické
    • autoři vydělávají na počtu zobrazených reklam ve svém médiu
    • tvoří kontroverzní články bez ohledu na pravdivost informace
    • dosažení pomocí clickbaitu
    • mohou mít sekundární sociální dopady
    • závisilí na obsahu článku
    • obsah může obsahovat malware nebo jiné sledovací programy, používané ke kriminální činnosti
    • účel - finanční zisk
  • Diskreditace
    • osoby nebo společnosti
    • jedním z nejčastějších cílů dezinformací
    • diskriminace společnsoti
    • negativní ovlivnění skupin osob, která je touto společností podporována.
    • často doplňená polarizaci nebo informační vlivové operace
    • účel -  negativně ovlivnit důvěryhodnost, spolehlivost nebo pověst
  • Polarizace
    • inflitrace nepravdivých informací do již probíhající debaty
    • informace má vyvolat odpověď obou táborů, omezení prostoru pro kompromis
    • účel - prohloubit již stávající rozpory ve společnosti
    • možné následky
      • poškození pověsti nebo důvěryhodnosti
      • intenzivnější polarizace politické debaty
      • dopady na veřejné zdraví (např. hnutí proti očkování)
      • podněcování k násilí
  • Informační vlivové operace
    • autor bývá nepřátelský státní nebo nestátní subjekt
    • využití hybridní vlivové techniky (včetně špionáže a kompromitujících materiálů tzv „kopro“)
    • účel - podrývání národní prosperity a bezpečnosti ve prospěch nepřátelského subjektu
    • možné následky
      • ovlivňování politiků
      • rozvracení důvěry mezi občany a politiků
      • narušování dobrých mezinárodních vztahů
  • touha porazit systém
    • dosáhnout tak uznání od ostatních (záměr aktéra nemusí být někomu uškodit)
    • následky
      • nabourání se do kritických systémů
      • únik důvěrných materiálů

Jak rozpoznáme dezinformace?
  • několik společných principů, jedním ze způsobů, jak dezinformaci rozpoznat je mode FIRST
    • Falešný obsah
      • manipulování s obsahem (padělávání dokumentů, úprava fotek…)
    • Identita
      • skrývání nebo uvádění nelegitimního zdroje (falešné účty na sociálních sítích)
    • Rétorika
      • využívání neplatných argumentů ve veřejných diskuzích
    • Symbolika
      • zneužívání komunikační hodnoty událostí
      • >např . médium zpracovává především témata, která rezonují společností, za účelem zvýšení návštěvnosti
    • Technologie
      • zneužívání technologické výhody(využívání internetových botů pro zvýšení dosahů)

Dezinformační techniky
  • Sockpuppet
    • útočník
      • publikuje falešný provokativní obsah, jehož téma je společensky citlivé
      • vytvoří na sociální síti několik účtů s falešnou identitou, tím kritizuje jím vytvořený falešný obsah
      • rozšíří falešný obsah prostřednictvím internetových botů
    • možné dopady
      • polarizace debaty
      • zesílení konfliktu
  • Alternativní narativ
    • útočník
      • vytvoří narativ podpořující jeho cíl
      • zveřejní předpřipravené dezinformace
      • narativ podporujuje na vlastním kanálu nebo na alternativních webových stránkách
      • rozšíří pomocí kontroverzních blogerů nebo komentátorů
      • umlčí kritiku trollingem
    • možné dopady
      • odvedení pozornosti od skutečných problémů
      • podrytí legitimních stanovisek
      • vytlačení legitimních narativů
  • Zmanipulovaný únik informací
    • útočník
      • získá interní informace jeho cíle prostřednictvím kybernetického útoku
      • přidá do získaných materiálů padělané dokumenty, které diskreditují cíl
      • šíří tyto informace prostřednictvím zavedených kanálů, aby upoutal pozornost uznávaných médií
      • zesiluje obsah pomocí internetových trollů a botů
    • možné dopady
      • diskreditace
      • falešné obvinění osoby nebo instituce
      • podrývání důvěry
  • Zacílení na základě velkých dat (tzv. big data)
    • útočník
      • provede na sociálních sítích analýzu cílové skupiny a identifikuje jejich psychografické spouštěče související s klíčovými tématy
      • založí uzavřené skupiny, které vydává za legitimní organizaci nebo hnutí, pro upoutáná cílové skupiny
      • v těchto skupinách šíří dezinformace
      • podněcuje členy k dalšímu šíření dezinformací nebo jiným akcím sledující cíl útočníka
    • možné dopady
      • polarizace debaty
      • změna chování
      • podrývání důvěry
  • Zmanipulovaná citace
    • útočník
      • najde vhodnou citaci, kterou vytrhne z kontextu tak, aby se mu hodila a publikuje ji jako součást článku
      • uvede lokální i zahraniční zdroje, které citaci zmiňují
      • sdílí svůj článek na různých platformách nebo prostřednictvím různých aktérů, vždy nepatrně pozměněn
      • odkazuje na tyto platformy a aktéry jako na zdroje zmanipulovaného obsahu
    • možné dopady
      • podrývání důvěry
      • legitimizace falešných tvrzení
    • Cheerleading
      • útočník
        • pomocí internetových botů a trollů zahltí informační prostor pozitivní zprávou a pozitivními komentáři potlačí odlišné názory
        • vytvoří skupiny podporující jeho stanovisko
      • možné dopady
        • umlčení odlišných názorů
        • zahlcení informačního prostoru

Digitální wellbeing

Souhrná charakteristika
  • obtížné jednoduše definovat
  • přesný překlad: digitální pohoda/rovnováha
  • definice
    • ideální rovnovážný stav, kdy digitální technologie používáme tak, abychom byli spokojeni a cítili se dobře – fyzicky, psychicky i sociálně
    • vyváženost digitálního životního stylu a digitálních návyků v rovnováze pro zachování života ve skutečném světě

Jednotlivé oblasti
  • zdravé a vyvážené používání technologií a online komunikace
  • zásady bezpečného používání digitálních technologií
  • udržení empatie
  • právní vědomí (co si ve virtuálním prostoru můžeme dovolit)
  • etické chování

Proč bychom se mu měli věnovat?
  • Technologie přináší změny
    • benefity
    • problémy: bolavá záda,ztráta osobní komunikace,problémy pozornosti a mnoho dalšího
  • Technologie jsou často využívány tam, kde nejsou nutně potřeba
    • pro zabavení
    • pro pocit spokojenosti
    • strach, že přijdeme o nejnovější informace
  • Všechny aplikace jsou konfigurovány pro uživatele tak, aby zde strávil co nejvíce času ->  možné ohrožení na zdraví

Potřeba rozvoje určitých dovedností
  • Sociálně - emoční dovednosti
    • rozpoznání emocí a vědomá práce s vlastními pocity
    • objevování vlastní identity
    • schopnost čelit problémům
    • zvládání stresu
    • vztahové dovednosti
  • Kritické myšlení
    • odstup a nadhled
    • kritická reflexe konzumovaného obsahu
    • ověřování věrohodnosti informací
  • Odpovědnost
  • Občanská angažovanost

Apekty do praxe
  • Není podstatné kolik času s technologiemi strávíme, pokud je čas využit kvalitně
    • nejde o kvantitu, ale kvalitu
  • každý by si měl pravidelně hlídat čas strávený u obrazovky (převážně sociální sítě)
  • zákaz technologií není řešení

Soustředění
  • nezakazujte dětem mobil ve výuce, naučte je ho naopak používat pro smyslné účely jako pomocný prvek ve výuce
  • omezte množství notifikací
  • aplikace na soustředění
  • ukažte jim veškeré benefity jejich mobilního telefonu v rámci zdraví ( aplikace pro spánek, fyzickou aktivitu)

Cíl
  • umět se s rozvahou věnovat digitálnímu světu
  • být šťastný a používat technologie ve svůj prospěch
  • sledovat novinky a ustát informační přehlcení
  • umět se v digitálním prostoru bránit, důležitá sebeobrana

„Wellbeing je stav, ve kterém můžeme v podporujícím a podnětném prostředí plně rozvíjet svůj fyzický, kognitivní, emocionální, sociální a duchovní potenciál a žít spolu s ostatními plnohodnotný a spokojený život.“ (Iniciativa Partnerství pro vzdělávání 2030+)


Dunning-Krugerův efekt

Souhrnná charakteristika
  • druh kognitivního zkreslení, při kterém jedinci s nízkou kompetencí mají tendenci přeceňovat své schopnosti
  • jedinci s vysokou kompetencí mají tendenci své schopnosti podceňovat
  • graf fenoménu

Historie Dunning-Krugerova efektu

    V roce 1995 ozbrojený McArthur Wheely bez masky vyloupil 2 pittsburské banky. Když ho policie dopadla, byl Wheeler v šoku. Byl totiž přesvědčen, že když se před loupeží poleje šťávou z citronu bude pro kamery neviditelný Tento incident inspiroval profesora psychologie Davida Dunninga a studenta psychologie Justina Kruegera k výzkumu fenoménu, který je dnes známý jako Dunning-Kruger efekt Původní výzkum zkoumal u respondentů úroveň smyslu pro humor, anglické gramatiky a logického uvažování Před vyhlášením výsledků, se u respondentů zjišťovala jejich představa o tom, jak uspěli


    Výsledky ukázaly, že respondenti, kteří měli nejhorší výsledky se nejvíce přeceňovali Naopak respondenti, dosahujících nejlepších výsledků měli tendenci podceňovat své schopnosti Tento efekt však nemůže být aplikován na jakékoliv téma, předpokladem k výzkumu je alespoň minimální znalost tématu (nikdo nebude přeceňovat své znalosti v problematice, o které nikdy neslyšel) Výsledek výzkumu tedy poukazuje na problém, že nekompetentní jedinci si právě kvůli neznalosti tématu nejsou schopni uvědomit limity své neznalosti Naopak kompetentní jedinci, kteří si jsou vědomi složitosti tématu spíše podceňují své schopnosti, protože přeceňují schopnosti ostatních a sami sebe staví do role průměrných Když byl výzkum proveden znovu s tím, že jedné skupině bylo umožněno si udělat krátký kurz logického myšlení, bylo u této skupiny pozorováno reálnější hodnocení svého výkonu Tedy čím více člověk zná určitou problematiku, tím více si uvědomuje její komplexnost a neděla zkratkovité závěry

Forma vlády, státu

Souhrná charakteristika
  • stát = základní jednotka disponující mocí vládnout, soudit a tvořit zákony
  • definován státní mocí, lidem a územímm.

Monarchie
  • dědičná a doživotní vláda jednoho panovníka
    • Absolutistická monarchie
      • monarcha má plnou moc
      • moc není omezena ústavou či parlamentem
      • příklad: Omán, Saudská Arábie
    • Konstituční monarchie
      • vláda panovníka omezena ústavou
      • příklad: Belgie, Švédsko
    • Parlamentní monarchie
      • monarcha plní spíše reprezentativní funkci
      • příklad: Velká Británie
    • Teokratická monarchie
      • monarcha je považován za Boha
      • příklad: starověký Egypt či Japonsko

Republika
  • představitelé voleni na základě ústavy
  • neexistuje zde dědičnost v rámci předávání moci
  • republiky rozdělujeme do několika skupin:
    • Parlamentní republika
      • spolupráce moci výkonné a zákonodárné
      • znaky režimu: politická odpovědnost vlády vůči parlamentu, účast vlády v procesu tvorby práva
      • funkce hlavy státu a předsedy vlády - dva rozdílní lidé
      • hlava státu se nepodílí na rozhodování, pouze přehlasovatelné právo veta
      • příklad: ČR, Německo či Rakousko
    • Prezidentská republika
      • výkonná moce striktně oddělena od moci zákonodárné
      • prezident
        • hlava státu i předseda vlády
        • jediným držitelem výkonné moci
        • jmenuje své členy vlády a další úředníky, kteří ho podporují
      • nejdůležitějšími předpoklady režimu: moci a politická neodpovědnost vlády vůči parlamentu
      • příklad: USA,Brazílie
    • Poloprezidentská republika
      • prezident volen v přímých a všeobecných volbách
      • o moc výkonnou se dělí prezident, premiér a vláda
      • prezident jmenuje premiéra a členy vlády
      • příklad: Francie, Portugalsko
    • Socialistická republika
      • vláda jedné socialistické strany
      • stát - právně závazný k budování socialismu
      • základní ideologií: marxismus - leninismus
      • příklad: Kuba
    • Islámská republika
      • oficiálním náboženstvím: Islám
      • zákonodárná moc a způsob vlády jsou podřízeny právu Šaría
      • příklad: Írán, Afghánistán

Forma státu

Unitární stát

  • jednotný stát s jedinou vládou,
  • zákony a občanstvím na celém území státu
  • centru moci podřízeny menší správní jednotky (např. kraje)
  • příklad: Česká republika,Itálie, Polsko či  Nizozemí


Federace

  • složený / spolkový stát, která vzíká spojení více státu
  • jednotlivé státy se vzdalisvé suverenity ve prospěch celku
  • jednotlivé státy - vlastní ústava zákony, dvojí občanství
  • stejné: měna, zahraniční politika, případně justice
  • příklad: USA, Švýcarsko


Konfederace

  • volné smluvní sdružení státu, které úzce spolupracují v různých oblastech
  • vytvářejí společné orgány: zahraniřní politiku, zajištění obrany, obchod, měnu
  • příklad: britský Commonwealth



Další pojmy

Právní stát

  • stát, kde je vztah mezi občanem
  • stát je vymezen pomocí práva.
  • právo určuje - chování státních orgánů a chování občanů ve státě
  • stát je vázán ústavou,zákony a demokratickými principy


Sociální stát

  • stát, který má za úkol zabezpečit přijatelné existenční minimum pro nejchudší vrstvy
  • odstranění hladu,žebrotys,pomoc zdravotně postuženým,starým a nezaměstnaným lidem
  • zajištění zdravotní péče a minimálního vzdělání

Ideologie


Souhrná charakteristika
  • soubor systematických názorů, přesvědčení a hodnot
  • formují a usměrňují myšlení, chování a postoje jednotlivců či skupiny vůči společenským, politickým, ekonomickým nebo kulturním otázkám
  • jde o optimistické (založeno na představě, že svět okolo nás může být lepší) přesvědčení
  • nevzniká pouze z tvrdých dat a faktů, nemusí být logické nebo vnitřně konzistentní
  • může vést k vášnivému jednání (např. revoluce)
  • přesvědčení, jak by měla společnost řešit konflikty
  • jednotlivé ideologie nemusí být striktně odděleny
  • většina ideologií vzájemně provázána

Obsah ideologií
  • Popis současného světa a jeho zhodnocení
    • většinou slouží k připomenutí současných problémů
  • Popis vize ideálního světa
    • definice cílového stavu (perfektního světa)
  • Popis cesty k cílovému stavu
    • popis nástrojů, kroků a prostředků, které je třeba provést

Příklady ideologií
  • nejrozšířenější západní ideologie:
    • Liberalismus
      • označován za meta-ideologii
      • vznik v 1 6 . století, jako reakce na feudální systém, díky sílící střední třídě
      • obsah ideologie:
        • každý občan by měl být schopen žít svůj život svobodně s  minimálními zásahy státu
        • občan by měl jednat zodpovědně, tak aby nepůsobil újmu druhým
      • dělení
        • Klasický liberalismus
        • Moderní liberalismus
    • Konzervatismus
      • vznik konci 1 8 . století – protipól Velké Francouzské revoluce
      • obsah ideologie:
        • snaha o zachování tradic (politických, náboženských i kulturních)
      • konzervativci se skepsí hledí na lidský rozum (jedinci často podléhají emocím), proto hledají dokonalý svět v tradicích a náboženství (tradice i náboženství jsou rigidní a ověřené)
    • Socialismus
      • vznik na počátku 19. století jako reakce na průmyslový kapitalismus
        • lidský svět plný rozdílů (materiálních, statusových a mocenských)
        • způsobuje odcizení, konstantní pnutí a konflikty mezi společenskými vrstvami (třídami)
      • obsah ideologie:
        • obhajoba zájmů pracující dělnické třídy – zajištění kvalitních (rovných) podmínek pro život
        • stát se má starat o udržování rovnosti a vytvářet pro ni vhodné podmínky
        • nahrazení tržní ekonomiky novým systémem založeným na kolektivním vlastnictví
      • na člověkav socialismu nahlíženo jako na součást širšího společenství – člověk je přirozeně dobrý a empatický, sobeckost a agresivitu v něm vyvolávají nepříznivé podmínky, o které se má postarat stát
  • dalšími ideologickými směry: anarchismus, feminismus, nacionalismus, fašismus

Manipulace


Souhrnná charakteristika
  • z lat. manus: ruka, uchopit
  • snaha působit na myšlení a chování druhých
  • manipulovat: používat techniky ne/vědomě pro manipulaci s druhými lidmi ve prospěch prosazení osobních cílů a přání manipulátora
  • Shostoromovo dělení manipulátorů

Manipulátor
  • člověk, který se snaží získat výhody a ovlivňovat myšlenky, emoce nebo chování druhých ve svůj prospěch
  • často používá své charisma, za účelem získání sympatií v jejich oběti
  • znaky manipulátora

Oběť manipulace
  • člověk, kterým někdo manipuluje
  • většinou si to oběť neuvědomí, pokud ano – nechce se bránit
  • znaky oběti

Pomluva
  • nepotvrzené tvrzení, které se šiří i velkým počtem lidí
  • bez známého původce, zodpovědný není nikdo

Dělení manipulace
  • Vědomá x Nevědomá
    • nevědomou si manipulátor neuvědomuje
  • Přímá (nátlaková) x Nepřímá (taktizující)
    • Přímá
      • manipulátor obchází vůli manipulovaného
      • manipulovaný musí dělat něco, co se mu nechce
      • příklad: rodič- dítě, policista - občan
    • Nepřímá
      • manipulátor obchází vědomí manipulovaného
      • příklad: dítě porušuje zákon, podvádění při testu
  • Z hlediska zisku
    • Altruistická – ve prospěch oběti, rodič s dětmi
    • Egocentrická – ve prospěch manipulátora, obchodní záležitosti

Jak manipulaci poznáme?
  • kontrola – snaha manipulátora nás do něčeho donutit
  • něco za něco - nic není zadarmo
  • manipulátor musí být vždy středem pozornosti
  • svede na vás vždy všechny jeho problémy
  • nikdy nemá dost – nejste pro něj dostatečně dobří
  • zneužívá vaši slabosti – účel je vás ranit
  • přehání to s lichotkami
  • svede na vás všechny problémy
  • nechce být zranitelný – nepustí vás k tělu
  • překrucuje realitu
  • útočí sarkasmem
  • vnutí vám svá přání– co byste "skutečně chtěli"

Obrana
  • pěstování vlastního sebevědomí
  • mít jasnou představu o svých právech
  • umět odmítnout žádost, kterou se nám nezamlouvá, nemít vůči manipulátorovi zábrany a závazky
  • být přesvědčen o své pravdě

Pozitivní chápání manipulace
  • jako působení na ostatní využitím autority a zkušeností
  • zdravotnické obory – psychologie, psychiatrie
  • záchranné sbory - vyjednávání, uklidňování ostatních
  • mezilidská diplomacie - řešení situace nekonfliktní cestou

Politická a marketingová manipulace
  • použití v reklamě – cíl prodat zboží
  • politika – přízeň voličů
  • propaganda – k ovládání davu

Manipulace v mezilidských vztazích
  • různé metody na destrukci osobnosti
  • vzbuzení silných emocí, upozornění na své zásluhy (např. půjčení peněz)
  • citové vydírání
  • styl komunikace
    • agresivní x pasivní x asertivní
    • využití komunikačních faulů
      • člověk, který nebere svého partnera v komunikace na stejné úrovni
      • nebere ohled na jeho přání

Manipulační techniky v komunikaci
  • Technika aktualizace
    • musí vás mít v paměti
    • aby si vás někdo pamatoval, kupoval od vás, povýšil
    • aktualizace - připomínání se důležité osobě
  • Technika asociací
    • vyjadřující určitými slovy pro vyvolání určitých emocí
    • ničivá banka – negativní emoce
  • Technika atraktivity
    • buďte pro druhé lidi zajímaví, atraktivní a oni vám budou zobat z ruky
  • Technika autority
    • jde o zdvořilé, pevné udílení příkazů, zásadně bez dalšího vysvětlování
    • manipulátor se musí zaměřit na lidi, kteří si to nechají líbit a odpálkovat ty, kteří se ho pokoušejí zpochybňovat
  • Technika bad guy / good guy
    • využijete toho, že se cílový člověk ocitl v nepříjemné situaci (bad guy) a pomůžete mu nebo se ho zastanete (good guy)
  • Další techniky

Nové triky manipulace
  • Hoax
    • populární termín pro nepravdivé, poplašné zprávy
    • působí dostatečně věrohodně, aby jim publikum uvěřilo a samo je pak šířilo dál
  • Generalizace
    • informace, kterým chce manipulátor dodat větší váhu, posílit naší emocionální reakci na ni
    • zobecňující komentáře, popis obecného jevu
  • Zdání odborné garance
    • oblíbený postup – citace odborníka
    • dodání větší váhy sdělení
    • bez přímého zdroje a proti názoru
    • citace často vytržené z kontextu
    • „vědci zjistili“, „experti varují
  • Kumulace podobných témat
    • pro větší emoční náboj  - >  kolem hlavní zprávy vytvořit „drobnější zprávičky pro vyvolání podobných emocí
  • Podsunutí vlastního názoru
    • Tvrzení manipulátora obaleno několika jinými názory (na první pohled hloupé a nic neříkající) – jediný jasný, tedy ten manipulátorův
  • Devalvace jiného názoru
    • když není možnost vyvrátit fakt, manipulátor znehodnotí zdroj
    • klesá důvěra čtenářů
  • Skandální křik
    • použití v početnější skupině
    • vyčnívající informace v informačním přehlcení
    • způsob zviditelnění


Masmédium


Souhrná charakteristika
  • masa – velký počet oslovených příjemců
  • definice: obecný název pro hromadné sdělovací prostředky pro různorodou skupinu mediálních technologií, které prostřednictvím masové komunikace zasáhnou velký počet příjemců
  • masmédium se šíří pomocí komunikačních kanálů
    • příklady: rozhlas, televize, noviny + jakékoliv sdělení na internetu s velkým dopadem
  • vliv médií
    • agenda setting
    • schopnost komunikačních tématů řídit chování a postoje jedince
  • hlavní rysy medializace dle Winnfrieda Schulze
  • v češtině se pojem často používá zaměnitelně s pojmem médium
  • masová komunikace
    • proces přenosu sdělení od komunikátora k adresátovi
    • nelze jednoznačně definovat
    • na procesu se podílí: komunikační kanály (+ vydávání knih)
    • znaky
      • sdělení určeno krátkodobě (pro pobavení)
      • sdělení produkováno formálními organizacemi (použití vyspělé technologie)
      • jednosměrné přenášení informací bez omezeného přístupu
      • vztah komunikátora a adresáta je nepřímý
    • jev spojen s modernizací, náhražka sociální komunikace –> častá ztráta osobního kontaktu – odcizení
    • Denis McQuil – v r.1969 shrnul 7 rysů
      • činnost, která žádá existenci složité organizace s odpovědností
      • namířena na velmi početné skupiny
      • výsledky jsou veřejně dostupné
      • složení publika je heterogenní
      • komunikace na velkou vzdálenost bez potřeby přímého kontaktu
      • vztah komunikátora s publikem zajišťuje mediálně známý profesionál
      • společný zájem
  • charakteristika
    • snadno dostupné, vyznačují se aktuálností  průběžném vytváření zpráv
    • informace přenášeny v krátkých periodách
  • funkce
    • Orientační a informační
      • poskytuje informace o událostech a podmínkách života
      • velká možnost dezinformací
      • publikum si díky přenosu tvoří vlastní názor
    • Interpretační
      • vykládají souvislosti a formulují veřejné mínění
      • riziko manipulace
    • Veřejná kontrola státní moci
      • média jsou významný nástroj k formování společenských a politických postojů občanů
      • platforma pro vyjádření kritiky, souhlasu/nesouhlasu, hodnocení
      • mobilizace voličů
      • podpora veřejných debat
    • Sociální
      • vysvětlování a komentování významných událostí
      • předávání informací různorodým skupinám
      • ovlivňuje mezilidské vztahy - přestava o dokonalém světě / rodině
      • využití ve vzdělávání a seberozvoji
      • podpora komunit
      • důležité pro reklamu a marketing
    • Kulturní
      • nabízejí osobitý typ kulturního projevu
      • poznávání kultury nových zemí světa
      • ovlivňuje příjemce v jeho pohledu na svět
    • Zábava
      • nabídka napětí, pobavení, rozptýlení
      • prvky
        • vznik filmu, rozhlasu, televize
        • jedoduchý způsob, jak trávit čas
        • často otupují naši představivost, fantazii
    • Získávání
      • zprostředkování kampaně pro politické a sociální účely

Masmédium a sociologie
  • masmédia úzce souvisí se sociální změnou
  • lze dělit do 3 kategorií
    • Proces modernizanizace
      • masmédia mají schopnost urychlit proces modernizace
      • prostředek vzdělávání nebo platforma předávající nové zkušenosti, přinášejí rozšiřování obzorů, psychickou odolnost
      • odstartují proces jedince a jeho nových myšlenek, podnět k jednání
    • Jako výsledek hospodářského vývoje
      • jsou výsledkem hospodářského vývoje
      • v procesu modernizace nemají význam
    • Jako škodlivý element
      • nejsou prospěšné pro modernizace ani vzdělávání
      • nabízejí špatné vzory, zvyšují úroveň hospodářských nároků

Pohledy na masmédia
  • Dle Denise McQuila –4 teorie pohledu
    • Mediokulturní
      • pozornost je věnována obsahu a přijímání mediálních sdělení
    • Mediomateralistický
      • pozornost věnována organizačním, finančním a technologickým hlediskem média
    • Sociokulturní
      • zkoumá funkci médii ve společnosti
    • Sociomaterialistický
      • pohled nepokládá ekonomické a materiální změny ve společnosti jako příčinu -> je to pouze důsledek

Děleníní masmédií dle kanadského filozofa Marshalla McLuhana
  • Chladné x Horké
    • definovat dělení závisí na tom, s čím se dané médium porovnává
      • Horké
        • média,která poskytují detailní informace
        • specializována
        • nevyžadují aktivní zapojení ze strany příjemců
        • většinou povzbuzující pouze jeden smysl
        • podmanivě vtáhnout příjemce do světa mediální působnosti
        • příklad: tištěná média - knihy,noviny, rozhlas
      • Chladná
        • méně detailní - zbytek si musí příjemce musí domyslet
        • interktivnější, vyžadují větší aktivitu od příjemců - tvorba fantazie
        • příklad: televize, film, internet, outdoor, sociální sítě
        • podněcují najednou více smyslů - televize, sluch a hmat

Dělení masmédií
  • Periodický tisk
    • největší a nejstarší skupina masových médiií
    • měření na základě čtenosti
    • reklama v podobě: vzorků, plošný inzerát, rezdílnéceny titulnístrany
    • Historie
      • první vydal v Římě – Gaius Julius Caesar – Acta divrna
      • Hlavní význam
        • pouze zpravodajský – pojednávání o veřejných institucích, za císaře Augustina po jako propagační prostředek
      • noviny se šířily opisováním
      • do vynálezu knihtisku - většina knih psána ručně
        • výjimka několik titulů – tištěny pomocí rytých dřevěných bloků
      • metody velmi pomalé, malý počet knih, vysoká cena
      • přístup měly jen kláštery, univerzity a nejbohatší vrstvy obyvatel
      • vynález knihtisku – 1452 Johannes Gutennberg
        • dán základ pro vydávání novin (dříve noviny psané)
      • první tištěné noviny - Avisa Relation oder Zeitung 1609
      • Sobotní pražské poštovní noviny
        • nakladatel Karel František Rosenmüller – 1719
      • původně noviny pouze pro vyšší vrstvu
      • proces penny press – 1 noviny za 1 cent, prodej na ulici
      • před rokem 1989 – novinou v rukou státu - 722 titulů
  • Rozdělní denního tisku
    • Seriózní
      • politika, ekonomika, poměry ve světě
      • v Čr nízká poptávka, pokusy - neúspěch
    • Poloseriózní
      • důraz na vizuální prezentaci sdělení
      • větší množství zpráv s menší mírou důležitosti (zajímavosti, kuriozity, celebrity)
      • Lidové noviny, Právo, Hospodářské noviny, Deník N
    • Seriózně-populární tisk
      • vizuální stránka, skandály, sport a zábava
      • hodnoty seriózního tisku
      • MF Dnes, Deník
    • Bulvární tisk
      • záměr skandály, sport, zábava, v čase voleb se věnují politice
      • Blesk
    • Supermarketový bulvární tisk
      • dominance sportu, zábavy a skandálů
      • Metro, Aha
    • Speciálně zaměřené
      • sport, pro mládež (ABC), pro ženy (Vlasta), hobby (Enigma), příroda (National Geographic)
  • Rozhlas
    • vizuální médium - pouze zvukový formát
    • měření poslechovosti: z dat Radioprojektu, údaje o denní a týdenní poslechovosti
    • převážně metodou CATI
    • reklama- soutěže, odměny, znělka, sponzoring
    • typ rozhlasu podle hudby
    • Historie
      • na počátku 20. století první veřejné vysílání – BBC
      • Český rozhlas jako druhý v Evropě
        • první vysílání 18. 5. 1923 z letiště ve Kbelích – Radio – Žurnál
    • Rozhlasová specifika
      • akusticky/auditivní princip -> sluch
      • všudypřítomnost
      • časová lineárnost
      • rychlost
      • operativnost, masovost
    • Provoz pomocí 4 vlnových rozsahů
      • pásmo dlouhých vln – pro trvalý příjem na velké vzdálenosti
      • pásmo středních vln – nejužívanější
      • pásmo krátkých vln – závislý na odrazivosti ionosféry a na stavu sluneční činnosti, nevýhoda tzv. hluchých pásem
      • pásmo velmi krátkých vln – hlavní nositel je povrchová vlna, kolísá intenzita, totožný s přenosem televizního vysílání
    • řada posluchačů preferuje spíše poslouchání přes internet – nejlevnější cesta dostupnostná pro velké množství poslouchačů
  • Televize
    • audiovizuální médium - kombinace zvuku a obrazu
    • broadcasting - přenos televizního sdělení do éteru pořízené živě či ze záznamu
    • obsah vysílání- určen dle typu formátu - regionální, místní, celoplošné x podle vlastnictví
    • sledovanost jednotlivých programů zjišťována pomocí peoplemetrového měření
    • první pokusy o vysílání 1925 z Washingtonu DC do Philadelphie
    • pravidelné vysílání – 1935 v Berlíně
    • 1949 v USA elektronická barevná televize
    • zkušební vysílání - 1. 5. 1953  v  ČSR
    • největší konkurent pro televizi - internet
    • získává finance jak veřejnoprávní i soukromé - prostřednictvím reklam - > omezeno zákonem
      • veřejnoprávní televize a  reklama
        • může být vysílána pouze na ČT2, ČT sport - na ČT 1 zakázána
        • nesmí přetáhnout 0,5% vysílaného času a nesmí překročit 6 minut za jednu vysílací hodinu
          (v době 19:00-22:00h.)
      • obsah reklam a konkrétní obsah vysílání v televizi a rádiu kontroluje RPR - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
      • Soukromé televize a reklama
        • nesmějí během hodiny vysílat více než 12 reklam
  • Internet - nová média
    • interaktivita - zapojení publika
    • přěnositelný, síťovaný, nestranný, manipulativní
    • začal vznikat v 50. letech 20. století v USA
    • první síť zprovozněna v roce 1969 – je decentralizovaný
    • většina tiskovin má i svoji online platformu – internetový portál
    • přehled internetových médií v Česku vydává Nadační fond nezávislé žurnalistiky
    • v ČR nejsou legálně definována, zmínka v zákoně o regulaci reklamy č. 40/1995
  • Oudoor /OOH - our of home reklama
    • billboardy, bigboardy, velkoplošné obrazovky, firemní trička, propisky, reklamná lavičky dopravní prostředí
    • efektivita- záleží na umístění a zpracování

Šíření médií
  • off-line: obsah je přístupný bez připojení k internetu ( tisk, knihy)
  • on-line: vyžadován přístup k internetu (webové stránky, digitální platformy, sociální média)
Typologie médií dle českých mediologů Jaromíra Volka, Barbary Köpplová a Jana Jiráka
  • Primární
    • základ mezilidské komunikace jako je jazyk a nonverbální formy komunikace
  • Sekundární
    • umožňuje komunikaci překonávat časové a prostorové bariéry
    • například písmo, knihtisk, telegraf nebo telefon
  • Tercíální
    • též masová
    • umožňuje oslovovat velké skupiny příjemců
  • Kvartérní
    • též nová
    • digitální nebo síťová
    • široká skupina digitální technologií, které jsou vzájemně propojitelné


Mediální gramotnost


Souhrnná charakteristika
  • nejčastěji užívaná definice od prof. Jana Jiráka publikována v Učitelských novinách č.19 v roce 1995: ,,Tento pojem by měl sdružovat základní schopnosti – vyhledávání informací, vyhledávání obsahů, porozumění všech jejich významů, schopnosti sdělení analyzovat a porovnávat s dosavadními zkušenostmi, schopnost kriticky hodnotit.”

Cíl a důležitost mediální gramotnosti
  • co nejlépe se orientovat v prostředí médií
  • rozvíjet schopnost jednotlivců analyzovat
  • interpretovat a kriticky hodnotit média
  • rozpoznat, co je reálné a co působí jako zkreslená informace

Klíčové aspekty mediální gramotnosti
  • Kritické myšlení v mediálním kontextu:
    • schopnost analyzovat a zhodnotit informace v médiích
    • jednotlivci mohou rozpoznat možné manipulační techniky, zkoumat zkreslení či případnou zaujatost v prezentovaném obsahu a zjistit jejich věrohodnost
    • klíčová schopnost pro rozlišení mezi emotivními a faktickými tvrzeními a její efektivní orientaci v digitálním prostoru
  • Schopnosti dekódovat média:
    • schopnost pochopit a extrahovat neboli vytáhnout smysl medializovaného obsahu
    • proces zahrnuje analýzu jazyka, zvuku, vizuálních prvků a celkového kontextu s cílem odhalit jeho záměr
    • jednotlivci jsou na základě tohoto schopni rozlišovat mezi různými styly komunikace v jednotlivých médiích
    • dekódování medií pomáhá kriticky myslet a lépe porozumět informacím, které nám jsou prezentovány prostřednictvím různých médií jako je např. televize, tisk, rádia apod.
  • Schopnost tvorby médií:
    • média pasivně vstřebáváme - potřeba je také vytvářet
    • například: psaní článků, fotografování, natáčení videí a dalších forem
  • Digitální gramotnost:
    • schopnost efektivně a hlavně bezpečně zacházet s digitálními technologiemi a nástroji
    • dovednosti jako vyhledávání informací online, posuzování důvěryhodnosti, správa osobních údajů či ochrana před online světem
  • Etická gramotnost:
    • budování povědomí o etických otázkách, které jsou spojené s médii
    • ochrana soukromí, boje s dezinformacemi a etický přednes informací
  • Kulturní gramotnost:
    • porozumění kulturám, které jsou prezentovány v médiích, schopnost rozlišit předsudky a stereotypy
  • Schopnost komunikace:
    • schopnost přenést myšlenky a názory dalším prostřednictvím médií, verbálně nebo nonverbálně

Základní styly komunikace v různých médiích
  • Písemná komunikace:
    • Oficiální (strohá)
      • formální a oficiální styl
      • použití:  obchodní korespondence, oficiální dokumentace, výrazná přesnost
    • Neformální
      • přátelský, obyčejný styl
      • použití:  osobní/neformální korespondence, e-maily, textové zprávy, má volnější strukturu
  • Ústní komunikace:
    • Formální (úřední):
      • formální mluva s důrazem na preciznost v artikulaci
      • použití: veřejné projevy, profesionální prezentace či pracovní schůzky
    • Neformální (rozpravní):
      • méně striktní mluva, osobní prvky, spontánnost
      • použití: neformální setkání a každodenní konverzace
  • Média
    • Novinový styl:
      • zaměřen na stručnost a objektivitu, jednoduchá a stručná forma vyjádření s důrazem na skutečnou informaci
    • Publicistický styl:
      • zaměřen na subjektivní emoce, zdůrazňuje komentáře, osobní názory
      • použití:  blogové příspěvky, publicistické články
  • Digitální média
    • E-mailový styl:
      • jasné, stručné sdělení, přizpůsobení se pro elektronickou poštu
    • Sociální média:
      • rychlé, krátké, často neformální zprávy
      • využití: Facebook, Instagram, Twitter atd.
  • Audiovizuální média
    • Filmový styl:
      • zdůraznění vizuální a zvukové estetiky, umělecké prvky, větší prostor pro vyprávění
    • Televizní styl:
      • orientován vizuálně, často upravený, krátký obsah přizpůsobený pro televizní vysílání
  • Online komunikace
    • Diskusní fóra:
      • prostor pro delší a strukturovanější diskuze mezi uživateli
    • Chatování:
      • krátké, neformální zprávy adaptované pro chatovací platformy jako je například Facebook, Instagram, Twitter atd.

Vývoj mediální gramotnosti ve světě:
  • Před digitalizací
    • zaměření na schopnost porozumění tištěným médiím a schopnost rozeznat jednotlivé styly a žánry novinářské práce různé televizní společnosti
  • Rozvoj masových médií (20.století)
    • rozvoj televize (v letech 1950-1960), rozhlas, kino
    • možnost mediální gramotnosti a schopnost dekódovat vizuální a zvukové informace
    • 70. a 80. léta
      • rozvoj kabelové televize a počítačů = přínos nových forem mediální komunikace (nové dovednosti v této oblasti)
      • některé země začínají začleňovat mediální výuku do svých osnov (možnost získání dovedností pro nová média)
    • 90. léta
      • internet - rozšířila se schopnost vyhodnocovat informace z online světa, globalizace médií= lidé byli vystaveni informacemi z celého světa.
  • Sociální a participativní média (po roce 2000)
    • umožnění uživatelům vytvářet si vlastní obsah = proto je mediální gramotnost klíčovou součástí pro aktivní účast a schopnost rozpoznat důvěryhodnost obsahu online
    • Dezinformace a falešné zprávy
      • postupně docházelo k jejich růstu= zvýšila se důležitost kritického myšlení a rozpoznání manipulativních technik v médiích
  • Dnes
    • možnost online vzdělávání a digitální dovednosti
    • boj s kybernetickým zneužíváním


Mediální instituce


Souhrnná charakteristika
  • instituce, prostřednictvím nichž jsou zmiňované mediální obsahy šířeny
  • rozšířené
  • zabývají se produkcí, prezentací či distribucí mediálního obsahu

Zahrnutí
  • Televize
    • různé televizní společnosti
    • produkují a vysílají televizní programy a zpravodajství
  • Rozhlas (hovorově rádio)
    • vysílá nejen zvukový obsah, ale i rozhovory, zpravodajství a hudbu
    • jsou to jednotlivé rozhlasové stanice
  • Tisková média:
    • poskytují příjemci články, tištěné zpravodajství
    • jsou to například noviny a časopisy
  • Online média:
    • webové stránky, zpravodajské portály a platformy
    • slouží k sdílení obsahu na internetu
  • Filmový průmysl:
    • produkce a distribuce filmů
    • jednotlivá filmová studia
  • Vydavatelství a nakladatelství
    • vydavatelství: vydává periodické publikace (především noviny, časopisy), hudební nosiče či hudebniny (noty)
    • nakladatelství: vydává neperiodické publikace a tiskoviny (mapy, knihy atd.)
    • jelikož ale není toto rozřazení dáno zákonem, obě tyto složky mohou vydávat to samé
  • Reklamní agentury:
    • firmy
    • specializace na výtvor reklamního obsahu a strategií
  • Internetová média:
    • blogy, platformy sociálních médií a další formy digitálního obsahu
  • Vzdělávací instituce:
    • zabývají se mediálním vzděláním a popřípadě výzkumem
    • školy a univerzity
  • Veřejnoprávní média
    • organizace financované z veřejných prostředků
    • veřejnoprávní televize a rozhlas (tady může být odkaz na výukový materiál, který se zabývá přesně tím rozřazením médií)
  • Zpravodajské agentury:
    • shromažďují a sdílejí zpravodajství médiím a novinářům

Seznam mediálních institucích v ČR
  • Televizní společnosti:
    • veřejnoprávní: Česká televize (ČT)
    • soukromá: TV Nova, Prima TV, Barrandov TV, Šlágr TV, Očko TV, Pohoda TV
  • Rozhlasové společnosti:
    • veřejnoprávní: Český rozhlas (ČRo)
    • soukromá: Impuls Rádio, Radiožurnál, Rádio Blaník, Evropa 2, Frekvence 1, Rádio 1, Rádio Impuls, Kiss Rádio
  • Tisková média:
    • veřejnoprávní: Česká tisková kancelář (ČTK)
    • soukromá: Mladá Fronta Dnes (MFDnes), Lidoví noviny, Hospodářské noviny, Právo, Blesk, Reflex, Týden.cz, Echo24, Respekt, Aktuálně.cz, iDNES.cz, Seznam Zprávy
  • Online zpravodajství:
    • veřejnoprávní: zpravodajství České televize = ČT24.cz, zpravodajství Českého rozhlasu= iRozhlas.cz
    • soukromá: Aktuálně.cz, Novinky.cz, iRozhlas.cz, iDNES.cz, Seznam Zprávy, Blesk.cz, Reflex.cz, Lidovky.cz
  • Filmová produkce:
    • Czech Film Center, Negativ Film Production, Lunofilm, Barrandov Studio, MasterFilm
  • Digitální platformy:
    • CzechFlix, iVysílání, iROZHLAS, Seznam Zprávy, Deezer, O2 TV, Voyo,cz, Ceskatelevize.cz, Prima Play
  • Sociální média:
    • Instagram. Twitter atd.
  • Nakladatelství:
    • nakladatelství Fraus, Nakladatelství Karolinum, Albatros
  • Reklamní agentury:
    • HAVAS PRAGUE, Seznam,cz, Futura PR, Isobar Czech Republic, AIM atd.


Mediální obsah


Souhrnná charakteristika
  • veškerá sdělení, materiály, zprávy, které jsou distribuovány prostřednictvím médií
  • například různé články, fejetony, glosy, reportáže, rozhovory komentáře apod.
  • rozmanitý
  • produkován profesionálními médii (televize, rádia, rozhlasy, noviny atd.) či jednotlivci a komunity (sociální média, blogy apod.)

Zahrnutí mediálního obsahu
  • textový obsah: psaná forma obsahu např. články, komentáře, eseje
  • obrazový obsah: vizuální prvky jako jsou různé infografiky, obrazy, fotografie apod.
  • zvukový obsah: podcasty, rozhovory, zvukové efekty, skladby
  • interaktivní obsah:prvky umožňující uživatelům podílet se na obsahu
  • video obsah: audiovizuální materiály, televizní pořady, videa, filmy atd.

Důležitost
  • klíčový pro sdílení informací
  • formuje veřejné mínění - ovlivňuje postoje, chování jednotlivců a jejich názory
  • důležitý v komunikační sféře a v kultuře

Mediální výchova


Souhrnná charakteristika
  • proces, kterým si student osvojuje znalost mediální gramotnosti
  • ve školním systému za tvorbu vzdělávacího obsahu zodpovědné MŠMT-zadává i schvaluje všechny změny týkající se výuky prostřednictvím Rámcových vzdělávacích programů (RVP)
  • doplňuje a aktualizuje Národní ústav pro vzdělávání tzv. Doporučenými očekávanými výstupy -nejsou pro školy závazné
  • první setkání studenta s mediální výchovou podle RVP ZS z roku 2023 = 1. stupeň základní školy

Mediální výchova v RVP ZS
  • jedním z 6 průřezových témat – povinná
  • jednotná časová dotace - není časově vymezena
    • čerpat časovou dotaci na průřezová témata z tzv. Disponibilní časové dotace
    • zařadit a realizovat průřezová témata do průběhu vzdělávání
      • RVP ZS doporučuje mediální gramotnost zařadit do vzdělávacích oblastí
        • člověk a společnost
          (např. dějepis, občanská výchova)
        • umění a kultura
          (např. výtvarná výchova, hudební výchova)
        • jazyk a jazyková komunikace
          (např. český jazyk, anglický jazyk)
      • školy ze zákona musí dodržovat časovou dotaci pedagogických pracovníků (učitelů) - 40 hodin týdně
        • 22 hodin vyhrazeno přímo na výuku
        • 18 hodin na přípravu na hodiny
      • horní hranici časových dotací na různé předměty stanovuje kapacita pedagogických pracovníků
  • Tematické okruhy Mediální výchovy
    • obsahují základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace
    • měly by být v rámci výuky probrány
    • dělíme
      • produktivní-student je  tvůrce mediálního obsahu
      • receptivní - student je  pozici konzumenta mediálního obsahu

    • Co studentovi přináší mediální výchova
      • student je v oblasti vědomostí a dovedností schopen:
        • úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
        • udržovat analytický přístup k mediálním obsahům a kritický odstup od nich
        • využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času
        • chápat cíle a strategie vybraných mediálních obsahů
        • základní principy vzniku významných mediálních obsahů (zejména zpravodajských)
        • mít představu o oli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec, včetně právního kontextu
        • mít představu o roli médií v každodenním životě v regionu/lokalitě
        • rozeznává platnosti a významy argumentů ve veřejné komunikaci
        • mít dostatečné komunikační schopnosti, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného/mluveného textu
        • využívat vlastní schopnosti v týmové práci i v redakčním kolektivu
        • přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu

      • postoje a cíle, které si student odnáší z mediální výchovy:
        • citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení
        • uvědomuje si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a zodpovídá za jeho naplnění
        • citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci
        • uvědomuje si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a zodpovídá za způsob jeho formulování a prezentace

    • poslední změna v RVP ZS od roku 2005 byla v roce 2021
      • přidány informace o tom, jak vyučovat mediální výchovu žáky s lehkým mentálním postižením

    Mediální výchova v RVP G*
    • jedno z 5 průřezových témat
    • časovou dotaci a ročník do kterého bude průřezové téma zařazeno stanovuje ŠVP
    • všechna průřezová témata musí být zařazena
    • Rozdíl mezi zařazováním průřezových témat na ZŠ a na gymnáziích:
      • Průřezová témata jako samostatné předměty
        • ZŠ čerpají z disponibilní časové dotace, která má stanovené minimum na 16 hodin na 1. stupni a 18 hodin na 2. stupni.
        • gymnázia čerpají z časové dotace pro průřezová témata, které stanovuje ŠVP (tedy škola sama) = > neexistuje žádná spodní hranice časové dotace.
      • Průřezová témata jako součást ostatních předmětů
        • ZŠ i na gymnázia stejné podmínky
        • učitelé se musí podělit o oblasti výuky průřezových témat a implementovat je do svého předmětu
        • RVP G řadí mediální výchovu k vzdělávacím oborům
          • občanský a společenskovědní základ
          • český jazyk a literatura
          • dějepis
    • Co studentovi přináší mediální výchova
      • V oblasti vědomostí, dovedností a schopností student
        • je schopen racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy
        • je schopen argumentace a vyhledávání „nedořečených“ míst v textu (zamlčené otázky, manipulaci slovem i obrazem apod.)
        • má základní představu o práci v jednotlivých tradičních i nových médiích
        • disponuje dovednostmi, které umožňují práci v týmu, popřípadě jeho řízení a koordinaci jednotlivých členů: vzhledem k tomu, žev snaha o uplatnění ve sféře veřejné
          (resp. mediální) komunikace je v postindustriální (resp. informační) společnosti stále častější
        • má představu o profesích, které se v této oblasti uplatňují, a zvyšuje možnost poučeného rozhodování při volbě povolání či dalšího studia
        • má poznatky usnadňující orientaci v současném světě
        • svobodně se rozhoduje na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvláště rozhodování v rovině občanského rozměru života ve společnosti a jeho oddělení od rozměru spotřebitelského
        • umí vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů
        • získal představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech
        • pochopil podstatu a projevy současných trendů ve vývoji světa, zvláště integrační a globalizační procesy a vnímá, jak se tyto trendy projevují v každodenním životě, včetně mediální nabídky i v dlouhodobém směřování společnosti

Novinářská etika


Obecná charakteristika
  • soubor norem, jimiž se má řídit novinářská činnost v daném dobovém a sociálním kontextu
  • psaná i nepsaná forma
  • práce žurnalisty, která se vztahuje na výsledek jako práce (žurnalisty, redakce i státní instituce)
  • dodržování pravidel
    • úcta k pravdě, zdroj pečlivých a spolehlivých informací
    • vědomé použití dané informace s hlediskem dopadu
  • Dělení podle Sociologa Maxe Nobera:
    • Hodnotně racionální
      • vědomá orientace cílena na individuálně podstatné informace
      • předpokládané důsledky - > etika odpovědnosti
    • Účelově racionální
      • nadividuální přesah orientovaný na dosažení vyššího cíle
      • etika přesvědčování
  • etika se často shrnuje do pravidel a kodexů
  • důležité rozlišovat, kdo pravidla formuluje (novinář sám x provozovatel x subjekt stojící mimo sféru oblasti)

Principy novinářské etiky
  • vycházejí z americké studie od Conrada Finka z University of Georgia
  • původní aplikace na amerických médiích
  • principy vycházejí ze společensky přijímaných hodnot
    (původ v humanismu, křesťanství a odkazu řecké kultury)
  • obsahuje 4 základní pravidla
    • zlaté pravidlo křesťanství
    • Aristotelova střední cesta
    • dodržení slibů
    • loajalita
  • Konkrétní principy
    • Libertarianismus
      • přikládá důvěru ve schopnost diváka dělat inteligentní a racionální rozhodnutí, k tomu aby našli pravdu při nedostatku informací
      • princip 19. století
        • důležitost: svoboda tisku, volný přístup k informacím, právo na nejpřesnější informace, pro vytvoření nejpravdivějšího obrazu dané skutečnost
    • Objektivita
      • zjednodušeně řečeno: snaha o vyvážené, nikomu nestranící se zpravodajství
      • dnes spíše vyváženost, objektivita pouze ideálem
      • novinář by měl informovat komplexně a měl by uvádět všechny úhly pohledu
      • princip později v 19. století
      • Sociální odpovědnost
        • média mají odpovědnost vůči společnosti – pomáhají ji formovat
        • mají informovat pravidelně, nezávisle a přesně
        • začalo se debatovat na počátku 20. století
        • organizace – jež mají na kvalitu médii dohlížet
          • ASNE – American Society of Newspapers Editors (1922)
          • NAB – National associaton od Broadcasters (1929)
    • Právo lidí vědět
      • Po 2. světové válce, v druhé polovině 20. století
      • Informovat lidi o veškerých informacích, které jsou dostupné
    • Propast důvěryhodnosti
      • v 80. letech 20. století
      • na média negativní pohled, pochyby o věrohodnosti, faktu
      • objevena “propast“ mezi publikem a divákem
      • roste význam kodexu
    • Další důležité principy k dodržování
      • služba publiku, kontrola mocných, vyváženost a férovost, soucit, nezávislost a odvážnost
      • loajalita

Etický kodex
  • Ethic Net (rok 1995)
    • kodex, vzniklý spoluprací několika organizací
    • v roce 2008 obsahoval 50 kódů ze 49 států
    • obsahuje i mezinárodní novinářské principy (podepsány v Paříži 1983)
    • odsouhlaseno několika organizacemi – IOJ, IFJ, UCID, FELAP, FAS, UAS
  • Etické kodex Syndikátů novinářů
    • jediný kodex v českém prostředí, který je přijímaný v širším měřítku
    • přijat červen 1998 – aktualizace v listopadu 1999
    • upravuje 26 etických bodů – rozděleno do 3 kapitol
      • právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace
      • požadavky na vysokou profesionalitu v žurnalistice
      • důvěryhodnost, slušnost a serióznost zvyšují autoritu médií

Spory novinářské etiky na české scéně
  • novinář, moderátor a pedagog Václav Moravec zveřejnil příspěvek se souhrnem sporů do sborníku – 10 let v českých médiích
  • vymezuje problematické oblasti, kde se novináři lehce dostanou do sporu
    • Narušování soukromí
      • převážně bulvární tiskoviny, popis trestných činů, popis životu celebrity
    • Střet zájmů
      • spíše z osobního hlediska novináře
    • Úplatky
      • lze považovat i nákladnější dary: jídlo v luxusní restauraci atd.
    • Klamání
      • vědomé zatajení informací, skutečné identity, zaujatý pohled pozorovatele
    • Osobní účast na zprávě
      • novinář by měl zůstat nezaujatý
    • Plagiátorství
      • opisování a použití cizích textů, bez uvedení autora

Spory novinářské etiky na české scéně
  • od 19.století – despekt vůči médiím
  • 1918 ve Francii vzniká Charta novináře
  • v 2. polovině 20. století v USA vzniká etický profesní kodex
  • vzniká také Mezinárodní federace novinářů
  • v prosinci 1994 se v Praze konala 4. Evropská konference, kde se schválilo právo novinářů na samoregulaci textů


Propaganda


Souhrnná charakteristika
  • z lat. propagare – rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat
  • definice: systematické šíření informací a myšlenek především neobjektivními názory k projevu sympatie dané osobě / věci/ objektu
  • účel
    • usiluje o formování světového názoru, o vytváření žádoucího skupinového jednání
    • jde o šíření idejí, tendenčního vysvětlení a modifikace do podoby přizpůsobené aktuální situaci a přesvědčování lidí o její správnosti
  • charakteristika
    • ofenzivní, manipulativní, dlouhodobá a koncepční
    • komunikační prostředek používaný v masové komunikaci
    • dochází k vědomé úpravě informací -> zkreslení a falšování
    • jeden z nejúčinnějších prostředků sociální kontroly
  • funkce
    • sociální-> přímo se dotýká veřejnosti
    • informativní -> informuje o nejaktuálnějších jevech s politickým a ideologickým obsahem, na který přímo navazuje
    • zastrašení odpůrců
    • ofenzivní, manipulativní, dlouhodobá a koncepční
  • znaky
    • prezentace událostí v černobílém světle ( buď a nebo, dobro x zlo)
    • výzvy k akci, naléhavost
    • odvedení pozornosti od skutečných a naléhavých problémů
    • používání předsudků a stereotypů
    • specifická slovní zásoba, používání nálepek, nenávistné projevy
    • vytváření pocitu úzkosti, nebezpečí, strachu, hysterie
  • původní dva významy:
    • víra
      • účel většího rozšiřování náboženství, bez zdroje a podložených informací
      • především ve středověku
    • záměrná komunikace a systematika
      • snaha o formování představ, ovlivňování, usměrňování citů, postojů, názorů
      • chování lidí za účelem dosažení reakce v souladu s úmysly propagandisty

Typy propagandy
  • Podle Jauquese Ella
    • buduje techniky na základě znalosti o člověku, jeho touhách, jeho potřebách
    • dělíme:
      • horizontální: sociologická a integrační -> dlouhodobé, iracionální nepřímé a nepoznatelné v každodenním životě, zaměřují se na malé specifické skupiny lidí
        • Sociologická
          • prostřednictvím hospodářských a politických struktur
          • snaha přesvědčit o aktivní participaci na určitém sociologickém obsahu
        • Integrační
          • “propaganda rozvinutých národů“
          • typická pro naši civilizaci, neexistovala před 20.st.
          • cíl: posilovat kulturní normy, stabilizace a unifikace skupin a jedinců ve společnosti
      • vertikální: politická a agitační -> přímé a krátkodobé, potřeba obrovského mediálního aparátu
        • Politická
          • postup ovlivňování od vládnoucí strany, veřejné správy, metody vybrány záměrně a promyšleně
        • Agitační
          • souvisí s revolucemi a snahy změn režimu
          • podněcování nepokojů, vyvolání emocí, sloganů a polopravd
  • Dělení, které vzniká během 2 světové války
    • Bílá
      • pochází z identifikovaného zdroje
      • přináší věrohodné informace
      • jemnější metody přesvědčování
      • nejčastěji využívána v době míru
      • nápad za účelem přesvědčování -> reklama ( 9/10 lidí doporučuje)
    • Šedá
      • nepřesné, mylné informace, nepřesný zdroj
      • zmást přítele, lehká manipulace a stereotypizace
    • Černá
      • vytváří dojem důvěryhodného zdroje, který je však mylný
      • apel na strach
      • skandály, dezinformace, polopravdy, brutalita
      • výzvy k akci, potřeba očernit druhou stranu
      • často používali Nacisté
  • Podle účelu
    • sociologická
    • vojenská
    • válečná
    • diplomatická
    • ideologická
    • kulturní
    • etnická
    • hospodářská
  • Podle techniky
    • racionalisté
    • emotivní

Historie
  • antika
    • použití propagandy už za dob prvních lidských společenství
    • nejjednodušší forma – mince s tváří panovníka (nejvíce Caesar)
  • středověk
    • poprvé použit termín propaganda u katolické církve v roce 1622 (skupina kardinálů - instituce založena Řehořem XV.)
    • Propaganda využita jako forma šíření křesťanství - manipulace slovem
  • 19. století
    • pojem se vztahuje k jakékoliv organizaci zabývající se šíření relevantních myšlenek a ideologií
    • využití např. ve válkách: Velká francouzská revoluce, Španělsko – americká válka (1898)
    • propaganda dostává formu reklamy – náborové letáky, slogany, inzerce
    • vzniká tzv. propagandistická soutěž
  • 1. světová válka
    • vznikají názorotvorná média -> průběh války, nenávistné názory
    • vlády systematicky překrucují pravdu
    • po vstupu USA do války vzniká tzv. výbor pro veřejné informace
      • pod vedením Woodrowa Wilsona
      • masivní generátor propagandy – filmy, pohádky, brožury
      • využito jako negativní reklama – vyjadřuje násilné činy německé a rakousko-uherské armády
  • po roce 1918
    • nárok na totálnost – totální státy si nárokovaly kontrolu a ovládání masových médií – formovat a řídit veškerou veřejnou komunikace
      • teorie zázračné střely
      • ovlivněno cenzurou
    • propaganda zasahuje do oblasti kultury, výuky a vzdělání
    • hrozba násilí
  • 2. světová válka
    • Německo
      • ministr propagandy Joseph Goebbels
      • “pravda není absolutní, ale závislá na stanovisku tvůrce“
      • znaky nacistické propagandy: jednoduchost, permanentnost, všudypřítomnost, rafinovaná manipulace reality
      • vliv v divadle, filmu, rozhlasu, i noviny šíří nenávist – vůči "podřadným rasám“
    • protivníci
      • plakáty vyjadřující spíše povinnost, vlastenectví a tradici
      • USA: kampaň na prodej válečných obligací, podpora dělníků a pozvednutí morálky, vytištěno 200 000 různých druhů letáků
      • SSSR: šíření propagandy marxismu a leninismu
  • po válce
    • použití ve Studené válce
    • ruská propaganda – projekt troll army
      • státem financované internetové týmy, které na blozích šíří proruskou a proputinskou agendu
      • princip opačné cenzury – pokud není možné informaci cenzurovat – potřeba “zahltit“ odpadem konspiračních teorií a polopravd
      • inscenace scén
    • USA: použití aktivní propagandy při invazi do Afghánistánu
      • nabourávání do rádiových přenosů a vysílání -> nahrazeno propagandou

Propaganda v dnešním světě
  • dnes hlavní význam propagandy – satelitní televize nebo internet
  • často nedemokratické země
  • v  konfliktních oblast: Čína, Turkmenistán, KLDR, Kuba, Írán
Hra na propagandu
Materiál ke hře


Sociální sítě

Souhrná charakteristika
  • služby internetu, které registrovaným členům umožňují vytvářet profily
  • použití:
    • sdíení fotografijí a informací
    • komunikace
  • nejvíce používané
    • instagram- 1,3 miliard uživatelů
    • tik tok víc jak miliarda aktivních uživatelů
    • facebook- přibližně 2,85 miliardy uživatelů
    • youtube - více jak 2 mld

  • Plusy a mínusy soc. sítí

    + projenost s lidmi
    + snadný přístup k informacím
    + poutavý obsah

    - sdílení osobních údajů = zanechání digitální stopy
    - kyberšikana
    - šiření dezinformací

    • problém - vytváření falešných profilů za účelem pomluvy, pomsty, či šíření různých dezinformačních kanálů, příspěvků, apod.

    Jak fungují?
    • ve světě významná role
    • většina algoritmů sociálních sítí dezinformace nepřímo podporuje
      • protlačují příspěvky, které v uživatelích vyvolají reakci = více času, který uživatel na síti stráví = více peněz pro sociální síť
    • algoritmy soc. sítí automaticky uživatelům ukazují obsah, který u nich vyvolal reakci
    • -> uživatelům se zobrazuje podobný obsah - často např. plný dezinformací = králičí nora

    Tiktok a dezinformace:
    • Tik tok můžeme dnes považovat za síť, kde mladí lidé tráví nejvíce času
    • až pětina všech videí na tiktoku z roku 2022 obsahuje dezinformace
    • potencionální hrozby spojené s užívaním tiktoku
      • Propagadna
        • velké množství
        • v některých případech placené konkrétní zemí
        • nejčastěji propagandou z Číny či arabských zemí
      • Trolí farma
        • je spojovaná s Ruskou federací- > hybridní válka
        • cíl: vygenerovat co nejvíce dezinformací a fake news a tím ovlivnit veřejné mínění k danému tématu
      • Reklama
        • zákazníkem sociálních sítích je zadavatel reklamy
        • cílená reklama - reklama cílící na základě konkrétních dat na uživatele, cílená reklama dokáže odhadnout vaši náladu a tudíž. i vhodně cílit
      • Králičí nora
        • se sesbíraných dat vzniká obsah “nachystaný” na míru uživateli
        • často uživatelé ale propadnou pouze do nekonečné nory plné obsahu který bežně konzumují
        • nebezpečí - hlavním tématem obsahu je např. deprese.

Vlastníci médii


Média podle jejich vlastníků se dělí do tří skupin
  • státní
  • soukormé
  • média veřejné služby

Státní média
  • vlastníkem je stát
  • stát kontroluje či reguluje informace
  • často využívaná k propagandě
  • typické pro totalitní režimy (KLDR, Kuba, Čína)
  • v České republice od roku 1989 tato média nejsou
  • veškerá sdělení, materiály, zprávy, které jsou distribuovány prostřednictvím médií

Soukromá média
  • vznikají za účelem zisku
  • hlavním zdrojem příjmů je reklama
  • nejsou kontrolována a v rámci zákona si mohou psát co chtějí (šíření poplašné zprávy, pomluva)
  • mají konkrétní vlastníky
  • nyní tvoří většinu mediálního trhu
  • mohou být zneužita k získání či posílení politické moci

Veřejnoprávní média
  • v ČR: Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář
  • fungování definuje zákon
  • lavním posláním je naplňování veřejného zájmu
  • ČT a ČRo jsou financovány koncesionářskými poplatky, ČTK zajišťuje finance pomocí prodeje agenturního zpravodajství

Doplňující výrazy
  • koncesionářské poplatky
    • poplatky, které platí každá domácnost
    • jsou z nich financována veřejnoprávní média
  • k vlastnictví médií se vztahuje také zákon nedávno přijatý Poslaneckou sněmovnou, který politikům zakazuje vlastnit média, převádět je na osobu blízkou či do svěřenských fondů. Za porušení tohoto zákona budou platit také vyšší pokuty
  • odkaz na aktualizovanou mapu vlastníků českých médií zde