Odpověď je ano. Opravdu existuje nespočet dezinformačních webů, které se svou
strukturou mohou jevit jako reálné. Jak se proti nim ale chránit?
Co to je dezinformace?
V první řadě bychom si měli vysvětlit, co to vlastně ta dezinformace je a na koho cílí.
Je to
nepravdivá informace (základ může být pravdivý, ale je přetvořen v nějakou lež, často
jsou součástí také výmysly). Jsou
vytvářeny a šířeny záměrně s cílem zmanipulovat
veřejnost, ovlivnit jejich úsudek. Ku příkladu ovlivnit volební výsledky.
Jednoduchý návod, jak si ověřit pravdivost článku:
Zní titulek neutrálně?
Dezinformační weby útočí na emoce. Mají ve čtenáři vzbudit pocit například údivu,
pobouření, šoku. Často si toho můžete všimnout hned na titulku. Je psán zpravidla velkými,
křiklavými písmeny a na konci má dva až tři vykřičníky pro ještě větší míru autentičnosti.
Obvykle se titulek ani neshoduje s obsahem. Snažte se proto vnímat, aby titulek a obsah,
který čtete byl čistě informativní a neutrální.
Zkontrolujte si URL neboli (Uniform Resource Locator).
Je to adresa webové stránky, díky níž si zjistíte, zda Vámi webová stránka, kterou hledáte je
opravdu ta správná. Často se totiž může stát, že nějaký dezinformační web převezme název
od originálního a přemění tam pouze kategorii domény, aby Vás zmátl. Uveďme si na
příkladu známou firmu
Alza.
Jak lze vidět, ta má svou doménu alza. Minulý rok se ale
objevil
případ
případ, ve kterém došlo k vytvoření podobné webové stránky s tímto názvem, ovšem
lehce pozměnitelným v doméně a její kategorie. Na podvodný web, který měl doménu
allza.website naletěla spousta lidí. Je tedy velmi důležité ověřit si, zda to, co čtete opravdu
pochází z Vámi myšleného webu.
Nechybí zdroj?
Zaměřte se také na to, zda v článku případně nechybí zdroje, díky kterým si můžete
zmiňovaná fakta ověřit. Obvykle se užívají veřejně dostupné zdroje: statistiky, databáze,
stránky ministerstev apod. (Může se ale stát, že zdroj tam bude, jenže ze zahraničí.
Dezinformační weby je totiž používají velmi často, jelikož tyto zdroje mohou být samy
původcem dezinformací). V textu se také objevují citace. Ověřte si proto jejich pravdivost,
zda nejsou vytržené z kontextu či nijak upravené. (Pokud autor zmiňuje nějakou osobu, musí
být uvedeno celé jméno a případně oblast, ve které se dotyčná osoba pohybuje, pokud je to
pro daný obsah podstatné.
Ověřte si rovněž, že článek, který zrovna čtete byl zmiňován i někde jinde. Pokud tomu tak
není, je to další signál, že to věrohodná zpráva být nemusí.
Kdo článek psal?
V každém seriózním médiu se uvádí jméno autora článku. Přispívá to totiž k důvěryhodnosti
a transparentnosti obsahu a konkrétně celého média. Když tedy narazíte na článek, který
toto pravidlo neobsahuje, měli byste začít pochybovat o jeho důvěryhodnosti. Autor
pochybného článku nechce být s jejím obsahem ztotožňován, jelikož dobře ví, že informace
v něm jsou lživé.
Kdy byla zpráva napsána?
Zkontrolujte si datum, kdy byla zpráva publikována. Stává se totiž, že zprávy z minulých let
jsou uveřejňovány jako aktuální.
Co s fotkami v článku?
Nejen text, ale i fotky mohou být zfalšované. Dezinformační weby používají fotky, které jsou
několik let staré a vůbec se neztotožňují s obsahem testu či jsou z nějakého jiného textu
převzaty. Pokud se Vám tedy bude zdát, že jste obrázek/fotku, který je součástí článku
někdy viděli, stačí si jeho totožnost jednoduše ověřit pomocí Google vyhledávače. Zkopírujte
si URL adresu obrázku a vložte ji do Google Lens. Obrázek návodu níže.
Co dělat v případě, že narazíte na dezinformaci?
Předtím než nějakou danou zprávu budete chtít šířit dál či si na ni utvořit názor, ověřte si, že
se jedná opravdu o věrohodnou informaci. Pokud si jisti nebudete, jednoduše ji nesdílejte.
V ČR existuje řada organizací zabývající se odhalováním dezinformací. Jako jsou například:
Čeští Elfové,
Hlídací pes,
Demagog,
Nelez.
Pokud se
Vám tedy zpráva jeví nějak podezřele, můžete je poslat na tyto weby nebo si je ověřit přes:
Manipulátoři
Hoax.
Pro zahraniční zprávy:
Snopes.
Tamara Macková
02/2024
