Nově zvolená vláda přislíbila reformu médií, která se dle některých odborníků dostala pod politický vliv. I přes to, že strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála volby do dolní komory parlamentu v roce 2023, nezískala důvěru, díky čemuž vládní koalici složila tři dosud opoziční uskupení v čele s Donaldem Tuskem. Tato vláda v prosinci minulého roku předložila dolní komoře parlamentu usnesení předjímající změny ve veřejnoprávních médiích. Současně s tím kabinet oznámil, že je chystá odvolat šéfy pěti tajných služeb a nechal rozpustit komisi zkoumající havárii letadla u Smolenska 2010.
Abychom se lépe orientovali v této problematice, pojďme se vrátit o devět let zpět. Psal se rok 2015 a volby do dolní komory parlamentu vyhrává strana Právo a spravedlnost, která během své vlády postupně dosazuje své příznivce do čela veřejnoprávních médií. Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání byla odebrána pravomoc volit a jmenovat její vedení a členy dozorčí rady veřejnoprávních médií.
Toto právo nyní získal ministr pro správu státního majetku, čímž se média dostala zpět do rukou státu, jako tomu bylo naposledy před rokem 1993.
Veřejnoprávní média
se tak postupem času stala médii státními.
Před parlamentními volbami v roce 2023 bylo vysílání polské veřejnoprávní televize plné útoků na tehdejší opozici a varování před nástupem opozice k moci. I přes již zmiňovanou výhru PiS vládu převzala opozice pod vedením Donalda Tuska. Ta vydala usnesení, které nemá charakter zákona, ale je právně závazné. Zároveň by mělo dle vlády dát ostré náboje do rukou ministra kultury, který na základě něj jmenuje nové vedení veřejnoprávních institucí. Členové PiS zareagovali shromážděním před budovami veřejnoprávních médií, kde měli držet „služby” po deseti lidech. List Gazeta Wyborzca poukázal na to, že nezávislá média nemají možnost dostat se do budovy veřejnoprávní televize. Jejich novináři mohli pozorovat poslance PiS přes sklo, píše. Ministerstvo kultury jmenovalo nové vedení, které se však snažilo do budov proniknout marně, přístup jim byl umožněn až za asistence policie.
Jedním ze zádrhelů do budoucna bude s největší pravděpodobností financování. Mezi Poláky, dle reportéra ČT Papadopulose, vládne nechuť platit koncesionářské poplatky a hlavním zdrojem financí jsou stále dotace ze státního rozpočtu. Prezident Duda odmítl podepsat poslední zákon o státním rozpočtu právě kvůli sporu o financování médií. V případě, že do určitého termínu nedojde ke schválení státního rozpočtu, získává prezident právo odvolat vládu, což by vedlo k jejímu pádu.
V reakci na odmítnutí státního rozpočtu polský ministr kultury rozhodl o likvidaci polských veřejnoprávních médií, což by podle jeho slov mělo v praxi znamenat nikoliv zánik těchto médií, ale nezbytné přenesení do nových struktur. Toto opatření odůvodnil tím, že jedině tímto způsobem bude možné zajistit další fungování těchto společností, provést zde potřebnou restrukturalizaci a zabránit propouštění zaměstnanců z důvodu nedostatku financí.
Markéta Langerová
01/2024
